Kdy použít anglické časy?

Anglické časy? Jasně nejděsivější část angličtiny, pokud je člověk začátečník.

Ale tady je první pomoc:

• tak začněme časy a hlavně kdy je použít
• můžete si i vytisknout „tahák“ na gramatiku
• jestli chcete zjistit co dál dělat se svou angličtinou, zkuste „test“ své angličtiny, který Vás nasměřuje …
• 4 v 1 (neboli jak zvládnout 4 anglické časy a moc se nenadřít)
• a možná se ptáte, proč se vlastně ještě učit anglicky
• nebo už Vás nebaví doplňovací cvičení v učebnici a máte na víc

A nebo možná máte více času …

„Takže – jak na to?“

Copak v normálním životě – tam víte ze souvislostí hned na čem jste, ale třeba v písemne a bez kontextu … a když ještě k tomu ve větě chybí nějaké to „včera“, „dnes“ a nebo „zítra“ … ?

A přitom je to hračka!

Základem je se zamyslet, jestli se tam pocitově hodí spíše včera (takže minulý čas), dnes/v tomto okamžiku (pak tam dáme přítomný čas), nebo zítra (tak to je jasně budoucí čas).

Tak schválně … že to funguje … a pozor! Pravý sloupec obsahuje tzv. spoiler (zkrátka řešení), takže nejlepší bude si ho rovnou zakrýt:

* Minulý a přítomný čas jde v angličtině někdy přeložit do tzv. předpřítomného času (podle souvislostí).

Nudně jednoduché? Výborně … takže můžeme přeskočit následující odstavec.

Nebo to úplně neklaplo? Tak to bude chtít nejdříve zapracovat na chápání časů v češtině. Ale to bude hned. Však jsme Češi (Moravané, Slezané), no ne? Takže pro začátek se stačí vrátit k těm dvěma sloupcům a ještě jednou si představit situaci. Žádný spěch. Takže včera, teď, zítra?

A ještě snadnější

V následujícím přehledu je návod, jak podle konkrétní situace vybrat anglické časy. No, vlastně jen ty nejdůležitější z nich, ale dá se s tím odmaturovat, pracovat i jet na dovolenou.

Tak si s časy trochu pohrajeme …

Tak co – už víte kdy který čas? Skvělé !

No, a teď už se to jenom naučit ….

…. ale proč se to učit, když stačí pochopit pár souvislostí …

Tak například tady pochopíte 4 časy podle 2 pravidel … no, neberte to …

A kdo si nejdříve vytiskne „tahák„, objeví i ten zbytek souvislostí:

1. Všechny kladné věty mají stejný základ jako v češtině, tj. podmět (podstatné jméno) + sloveso (no, jen si to klidně ověřte v taháku)
2. Všechny otázky mají stejný základ, tj. sloveso + podmět (podstatné jméno)
3. A něco pro statečné hledače … všechny časy, které mají v názvu „před“, obsahují ve vzorci sloveso „mít“ (have), takže vlastně stačí zvládnout sloveso „have“ v různých časech a máme vyhráno. Tím myslím v předpřítomném, předminulém a předbudoucím času. Tak koho předchozí informace nevyděsila, to je borec! Klid – většinou stačí znát jen ten předpřítomný čas.

Jestli objevíte ještě nějakou souvislost, dejte vědět. Ráda ji sem zařadím a pojmenuji po autorovi (např. Novákova věta, Pavlino pravidlo, mamčin axiom …).

Můžete mi věřit, že vytvořit větu v angličtině je jednodušší než složit puzzle a ještě je tam mnohem méně dílků.

Stačí jen vědět kam co patří. Pokud se Vám podaří najít v tabulce tu logiku a dokonce s ní pracovat, ovládli jste podstatu a rozhodně si zasloužíte odměnu.

Nebojte se, že vyberete nesprávný čas. V Anglii kvůli tomu určitě nezačnou jezdit vpravo.

A proč si to vůbec v angličtině tak komplikují?

My v češtině sice vystačíme se třemi časy, ale o to delší máme věty. Musíme totiž do nich vkládat i další okolnosti, na které jsou právě ty různé anglické časy.

Tak například – když v češtině napíšeme zapil jsem zelí mlékem, musíme k tomu ještě napsat třeba minulý týden, aby bylo jasné, že už je po problému. Stejně tak musíme připojit třeba slovo právě, aby si čtenář domyslel, že to nejlepší nás teprve čeká …

Ale angličtina zrovna na tohle má dva různé časy (minulý a předpřítomný). Takže o co víc mají časů, o to jejich věty mohou být kratší. Nevím, jestli ta úspora stojí za námahu, ale prostě to tak je. A ano, v angličtině je skutečně používají (v americké angličtině o trochu méně).

Naštěstí ten kreativec, co anglické časy tvořil, měl asi tvůrčí blok, nebo snad myslel na cizince, kteří se budou učit anglicky … Zkrátka a dobře – i když mají časů hodně, není to až takový problém, protože vychází z určitých vzorců a ty vzorce spolu logicky souvisí (viz. výše). Takže zvládnout se to dá.

Kvůli tomu množství časů je v učebnicích dávkují po troškách a některé z nich dokonce u maturity ani nejsou potřeba. Dobrá zpráva, ne?

A teď už to chce jenom akci.

Tak ať to jde …

Zdraví Malvína