Kdy použít anglické časy?

Kdy použít anglické časy?

Anglické časy? Jasně nejděsivější část angličtiny, pokud je člověk začátečník. Kde se jich tolik bere? Copak mají v Anglii jiný časoprostor? Něco víc než naši minulost, přítomnost a budoucnost?

Takže asi takhle. Časů mají skutečně dost. Tolik, že to číslo ani neprozradím. Mohlo by totiž sloužit jako záminka k útěku od angličtiny. Ale proč to tak mají?

My v češtině sice vystačíme se třemi časy. Ale o to delší máme věty. Musíme totiž do nich vkládat i další okolnosti, na které jsou právě ty různé anglické časy.

Tak například – když v češtině napíšeme zapil jsem zelí mlékem, musíme k tomu ještě napsat třeba minulý týden, aby bylo jasné, že už je po problému. Stejně tak musíme připojit třeba slovo právě, aby si čtenář domyslel, že to nejlepší nás teprve čeká …

Ale angličtina zrovna na tohle má dva různé časy (minulý a předpřítomný). Takže o co víc mají časů, o to jejich věty mohou být kratší. Nevím, jestli ta úspora stojí za námahu, ale prostě to tak je. A ano, v angličtině je skutečně používají (v americké angličtině o trochu méně).

Naštěstí ten kreativec, co anglické časy tvořil, měl asi tvůrčí blok, nebo snad myslel na cizince, kteří se budou učit anglicky … Zkrátka a dobře – i když mají časů hodně, není to až takový problém, protože vychází z určitých vzorců a ty vzorce spolu logicky souvisí. Takže zvládnout se to dá. Ale to až za chvíli.

Kvůli tomu množství časů je v učebnicích dávkují po troškách a některé z nich dokonce u maturity ani nejsou potřeba. Dobrá zpráva, ne?

„No jasně, ale jak mám teda poznat kam ty časy patří?“

Pro nás (mistry tří časů) je to skutečná výzva. Někdo si třeba myslí, že věta „Přišel jsem.“ je přítomnost. Skutečně! A já tomu vlastně rozumím.

Copak v normálním životě – tam je to jasné ze souvislostí, ale takhle bez kontextu … A  někdy není ani jasně řečeno kdy se to stalo/děje/stane … (nějaké to “včera, dnes a zítra”).

Pokud vás zařazení humorného videa do vzdělávacího příspěvku překvapilo, vězte, že podle nejnovějších didakticko-pedagogických výzkumů by výuka měla především bavit … 🙂

A teď už vážně vážně.

Jestli jste také u věty „Přišel jsem.“ uvažovali o přítomném času … ne, neodcházejte, nic se neděje … prostě už víte, že tady je ten zakopaný pes (that´s the snag – v angličtině).

Je to takhle snadné

Zamyslete se, jestli se do popisované situace  pocitově hodí spíše včera (minulý čas), dnes/v tomto okamžiku (přítomný čas), nebo zítra (budoucí čas).

A zkuste si následující hádanky. Nejlepší bude zakrýt si pravý sloupec, obsahuje totiž tzv. spoiler (tedy prozrazení)

Věta Čas v angličtině
Oni nakoupili.   Minulý *
Přijedete?   Budoucí
Nejíme.   Přítomný *
Zazpíváme.   Budoucí
Zapomněli jste?   Minulý *
Nechtěli jsme.   Minulý *
Spí.   Přítomný *
Sedíš?   Přítomný
Nepojedeme.   Budoucí

* Minulý a přítomný čas jde v angličtině někdy přeložit do tzv. předpřítomného času (podle souvislostí).

Nudně jednoduché? Výborně a můžete přeskočit následující odstavec.

Nebo to úplně neklaplo? Tak to bude chtít nejdříve zapracovat na chápání časů v češtině. Ale to bude hned. Však jsme Češi (Moravané, Slezané), no ne? Takže pro začátek se stačí vrátit k těm dvěma sloupcům a ještě jednou si představit situaci. Žádný spěch. Takže včera, teď, zítra?

A ještě snadnější

V následujícím přehledu je návod, jak podle konkrétní situace vybrat anglické časy. Tedy sice jen ty nejdůležitější z nich, ale do úrovně B1 by to mělo stačit, takže se s tím dá odmaturovat (i když za 1 to nebude). A určitě s tím vystačíte v práci i na dovolené.

anglické časy

Tak co – už víte kdy který čas? Skvělé !

No, a teď ty slibované souvislosti mezi vzory, co jsou logické. Z následujících řádků budete mít mnohem větší užitek s tímhle přehledem:

přehled základní gramatiky

Mimochodem, plnou verzi tabulky s časy si můžete i stáhnout.

A teď si klidně ověřte, že:

  1. Všechny kladné věty mají stejný základ jako v češtině, tj. podmět (podstatné jméno) + sloveso (no, jen si to klidně ověřte v návodu)
  2. Všechny otázky mají stejný základ, tj. sloveso + podmět (podstatné jméno)
  3. Přítomný prostý čas a minulý prostý čas se v záporu a otázce tvoří skoro stejně – liší se jen „do“ a „did“ („did“ je tvar slovesa „do“ pro minulost – takže čirá logika …)
  4. Všechny průběhové časy se tvoří podle vzorce – sloveso „být“ + další sloveso s koncovkou „-ing“, takže vlastně stačí zvládnout sloveso „být“ (be) v různých časech a máme vyhráno
  5. Všechny časy, které mají v názvu „před“, obsahují ve vzorci sloveso „mít“ (have), takže vlastně stačí zvládnout sloveso “have” v různých časech a máme vyhráno

Jestli mi nějaká logická souvislost unikla, dejte vědět. Ráda ji sem zařadím a pojmenuji po autorovi (např. Novákova věta, Pavlino pravidlo, mamčin axiom …).

Můžete mi věřit, že vytvořit větu v angličtině je jednodušší než složit puzzle a ještě je tam mnohem méně dílků.

Stačí jen vědět kam co patří. Pokud se Vám podaří najít v tabulce tu logiku a dokonce s ní pracovat, ovládli jste podstatu a rozhodně si zasloužíte odměnu.

Nebojte se, že vyberete nesprávný čas. V Anglii kvůli tomu určitě nezačnou jezdit vpravo.

Takže to chce už jenom akci.

Tak ať to jde …

Zdraví Malvína Buclová

By with 2 komentáře 2

2 comments on “Kdy použít anglické časy?”

  1. Darina

    Děkuji,pěkně přehledné,těším se na další.:o)..pošlu dál. D.

    Reply

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

error: